2. DEN

Poslušně hlásím, že v noci ve věži nestrašilo. Hodina duchů (co si pamatuji) je přisuzována časovému úseku 00:00-01.00, no a to já jsem dopisovala na blog příspěvek z předchozího dne, takže jediný, kdo tam po půlnoci strašil, jsem byla já svým ťukáním do klávesnice, což Kamila naprosto nevyvádělo z míry a spokojeně chrupkal dál 🙂

1. DEN

Večer přede dnem D jsem dodělala itinerář. Původně jsem chtěla jenom takové záchytné body – kam jet, co tam zhruba stojí za vidění, zabookovat ubytko, jak dlouho trvá cesta a přesuny, kdy a kam zhruba na oběd…. až začal mít náš itinerář najednou docela detailní podobu…. nu což, stane se, alespoň nás nic nepřekvapí, říkala

Intro

V pátek 12. dubna 2019 uplynul přesně jeden rok od našeho návratu z Jihovýchodní Asie. Ti, co mají děti (a že už je to v mém okolí naprostá většina), sledují ubíhající čas na tom, jak děti rostou a vyvíjejí se. Já děti zatím nemám, a tak poměřuji čas jiným způsobem. Když jsme se před rokem

KOLIK JE HODIN A JAKÝ JE ROK?

Velmi jednoduchá otázka, ne kterou mnohdy není snadné dostat uspokojivou odpověď. My geografové bychom řekli, že chybí ta důležitá, dost často opomíjená prostorová dimenze. Nevím, jestli jste si to už také uvědomili, ale při otázce na čas nám opravdu hodně pomůže amnestická otázka „A kde to vlastně jsem?“ 😊 Začínám si myslet, že podobnou úvahou

Snová Malajsie

ÚVODNÍ ZAMYŠLENÍ Tak jak bych jenom začala… Tohle si vždycky říkám, když sedím nad osvětleným monitorem, který pulzujícím kurzorem naznačuje, že je připraven. Tužka, ta je milosrdnější, poklidně čeká, než ji zvednu. Někdy napsat první slovo nebo větu trvá dlouho, jindy píšu dřív, než se vůbec posadím – nejčastěji se mi to stává, když jedeme

Sopka Agung – média vs. turista

Nejdříve jsem nechtěla dělat z komára velblouda, přece jenom jsme odjeli do Indonésie, kde je vulkanická činnost asi tak častá jako uzavírky na dálnici D1, ale pak se mi to rozleželo v hlavě a něco vám k tomu napíšu 🙂 Bude to z pohledu turistky a deníkovou formou. Pěkné počtení 🙂 září 2017 – Připravujeme se

Z jihu přes Ubud a severovýchod Bali až na ostrovy Gili – zamyšlení

Tak takovou cestu jsme urazili od posledního příspěvku. Užívajíc aplikaci Swarm, naše check-iny pomalu kolonizují mapu ostrova Bali 😊 Pobyt na jihu byl oproti Semyniaku a Jakartě velmi poklidný a relaxační. Konečně jsme se vykoupali v moři, vlny nebyly už tak velké, i když stále byly. Ubytování jsme měli konečně mimo hotel. Homestay (obhospodařuje většinou nějaká

Za volbami do Jakarty

Uznávám, jsem velká ostuda. Koncept tohoto příspěvku mám uložený přes týden, ale ne a ne se k němu dostat a jednotlivé body rozepsat. Dost možná je to tím, že jsem se v prvních příspěvcích hodně rozepsala, a představa, že teď si sednu před monitor a budu 3 hodiny (ed. poznámka – kéž by 3 hodiny)

První větší výlet a další poznatky

Zdravím opět po několikadenní odmlce! Každému muselo být jasné, že zásobovat blog den po dni novým příspěvkem je dlouhodobě neudržitelné, sice se to nezdá, ale za každým textem se skrývá tak 3h času. Možná, že by to mohlo být i rychlejší, ale moje paměť je bídná, proto si píšu přes den do mobilu poznámky, dělám

Zvykáme si zatím na jihu

Tak aby bylo jasno, pokud jsme v sobotu vstávali v 9:30 a mysleli si, že už se dáváme pomalu dohromady, tak ani náhodou, v neděli jsme vstávali v 10:30 a jen tak tak jsme stihli snídani. V  prvních dnech jsme usínali až ve čtyři ráno, na čemž je pozitivní pouze to, že si s vámi můžeme povídat,