3.-10.3. aneb co týden dal…

Ahojky vsem !!!

Tak jsem se zase po chvilce dostala k tomu, informovat Vas o predchozich dnech, o novych situacich a poznatcich…

Zacneme od pondeli, kdy jsem absolvolala svuj prvni test z predmetu Leisure and tourism management. Neverila jsem, kdyz mi studenti rikali, ze tu jsou testy lehke, myslela jsem si, ze je to jenom tim, ze jsou moc inteligentni, hodne snazivi a jejich uroven anglictiny je skvela, ale meli pravdu. Z testu jsem mela maximum bodu, takze uz se testu a zkousek nebojim 🙂

Je obecne pravda, ze jsem mela o studijnim pobytu Erasmus jine mineni, myslela jsem si, ze to bude hlavne o studiu, ale mesic a pul pobytu tady mi otevrel oci, uz vim, ze mnoho studentu si sem jede jenom „vyhodit z kopytka“ a zkouset tu to, co doma nemohou a nebo se boji, takze neni pro mnohe z nich problem pit nezrizenym zpusobem ob den, mnohdy i kazdy den…Ale osobne nechapu, jak to zvladaji, ja se k temto seancim nepripojuji, je to nebo jenom zridkakdy, je to moc moc destruktivni skupina, pripadam si tu jako nejaky svatousek, ale to byste museli videt na vlastni oci…tezko vypravet ci popisovat…

Druhy den v utery bylo opravdu fuj pocasi, stridalo se to tu jako na aprila, slunicko a za pet minut zase snehova vanice, no fotky prikladam na – hannelka.rajce.net – ctyri nove slozky, tak se kouknete. Opravdu se divim tomu, ze jsem tu jeste neonemocnela, asi uz jsem si vybudovala poradnou otuzilost a imunitu, takze jsem odolna…

Coz se ostatne da konstatovat i o nasich malych vicenohych kamaradech, onehda sla vecer Lucka do kuchynky, no a na lince jich bylo sedm…malinkati svabici, je to fakt hnusny, myslela jsem si, ze je nikdy neuvidim, ze nikdy nebudu muset bydlet v miste, kde jsou, ale ted uz si tu na ne pomalu zvykam…

Ve stredu prijeli ke spoluzakovi kamaradi z Polska, no a to neni jen tak, oni maji radi moc vodky, a tak usporadali malou party na kolejich…Fajn, udelaly jsme s Luckou male obcerstveni, aby ten alkohol nemel takove nasledky, ale co cert nema, prichomitl se k nam Jacob – student z Ameriky – je to zrovna ten priklad studenta, ktery o sobe tvrdi, ze doma vubec nepije, ale tady mu vubec nevadi prekracovat svou hranici, a tak co party, to se tak opije, ze zvraci…Fakt jsem uz na nej dost nastvana a alergicka, neb zrovna tuhle stredu se nam pozvracel pred vchodem do pokoje a ja jsem to musela uklizet…fuuuuj…Kvuli nemu jsme meli rano nemale problemy, neb on usnul trouba na zachode a spal tam az do rana, kde ho nasla uklizecka….Ted musime sekat dobrotu, protoze jeste jeden problem, a muzeme si jit hledat ubytovani nekam jinam…Hodne casto si diky temto situacim kladu otazku – Proc zrovna ja? – Nic nedelam, no a pak to nejvic odnesu,ach jo…

Ve ctvrtek jsme se s Luckou rozhodly (teda uz ve stredu), ze uvarime neco mnam mnam pro ostatni studenty, neb oni sice vari skoro kazdy den hromadne, ale vetsinou jsou to testoviny, kterezto neni vubec tezke udelat…Takze jsme se rozhodly vyzkouset recept, co mi poslala mamca emailem – je to kureci masicko v jogurtove marinade s cesnekem – no a dulezite je, aby maso bylo v teto hmote ponoreno minimalne 24 hodin….No mnamka, pak se to obalilo ve strouhance a smazilo se to…My jsme tedy koupily jak kureci, tak hovezi (zvlastni je, ze je tu hovezi levnejsi nez kureci). No hruza des varit pro tolik studentu, nakonec jich konzumovalo nas vytvor kolem trinacti. Desne me stvali, krouzili po kuchyni jak hladovi supi cekajic na to, az neco odpadne, tak jsem je po chvili hnala a vysvetlovala jim, ze pri vareni potrebuji klid a prostor… Ale nakonec se dilko zdarilo a v zaveru jsme obdrzely i potlesk…Timto dekuji sve mamince za recept, urcite ho jeste jednou odzkousim…(ale sama s Luckou a vsechno snime, neb se na me skoro nedostalo 🙁

Jak uz to byva, patek je dnem spolecenskych udalosti, mnozi studenti jsou tu jiz dele, a tak jedou na tyden, dva domu a zase se vraceji. Pri teto prilezitosti usporadavavaji casto „rozluckovou party“ a pozvou ostatni studenty, patek nebyl vyjimkou. Na protejsi koleji se sesla vcelku slusne velka skupinka lidi, no a nalada byla v nejlepsim, kdyz v tu prisel kole 23.hodiny hlidac, nejaky postarsi hubeny pan v uniforme, a kouknul dovnitr, pak jeste jednou a pak vystrelil ze zbrane…Neverila jsem svym usim, rikala jsem si, fajn, sjednava si klid, ale za chvilku uz jsem pochopila, kdyz jsem se davila a kaslala na chodbe, ze to nebyl jenom varovny vystrel, ale vystrel s obsahem slzneho plynu (mozna peproveho, rozdily mi nejsou jasne)…Fakt des a hruza, vsichni jsme se davili a vite, co udelal ten hlidac? Sel dovnitr a naleval se zbytky alkoholu z lahvi, ktere v panickem uteku zustaly na stole…Nevim uz, co je tu legalni nebo ne, nerozumim tomu, ale neprijde mi spravne, vyplynovat studenty v male mistnosti….Tak takhle to tu chodi, takze jsem se zarekla veskerych studentskych akci, neb bych se rada ve zdravi navratila zase domu…

No a vikend? Dva dny, na ktere jsem se vazne moc tesila, neb byl naplanovam vylet do sousedniho Estonska, do hlavniho mesta Tallinu. V autobusu mi obecne neni dobre, ale po predchozi party s plynem jsem dve hodiny premyslela, co delat, kdyz mi opravdu nebude pomoci, zkousela jsem cokoli, zhluboka dychat, pokusit se spat a nebo si povidat s Luckou a poslouchat hudbu, ale nakonec to nastesti preslo, takze zadny trapas se nekonal…Do Tallinu jsme jeli asi 5 hodin, tak jsme koukali i na par filmu, samozrejme s anglickymi titulky, ale to uz mi zacina cim dal mene vadit… Jen, co jsme dorazili na misto, cekal na nas pruvodce, a v ne moc privetivem pocasi jsme se prochazeli tak dve hodiny po starem centru… Jo jo jo, libilo se mi, pripadalo mi tak trochu Prahu a jeji ulicky, ale Prahu zdaleka nemuze nic prekonat !!! Jinak je Tallin vcelku nic moc, je tu videt, ze tu chybi penize (nebo snad vule) pamatky a budovy opravovat, takze hodne casto chatraji, no a do toho ten strasny pozustatek predeslych let a te priserne architektury, takze mi Tallin nakonec pripada jako normalni vetsi okresni nebo krajske mesto…

Tak jsme byly v kralovskem palaci, vlastne nevim, jak se tomu rika jinak nez Kadriorg Palace, kde jsme absolvolali asi dve hodiny dlouhou exkurzi po muzeu, fotky jsou na mem odkazu…

Pote jsme se odebrali do obchodu, nakoupit nejakou tu vecericku a pak autobusem smer motel, bala jsem se, ale nakonec jsem byla prijemne prekvapena. Podle naseho presvedceni se nikam nehrnout a nervat a rozumne pockat, na nas bohuzel vyzbyl pokoj pro tri, ktery jsme mely sdilet z jednim klukem, ktery toho moc nenamluvi, no a i kdyby, stejne bysme mu nerozumnely, protoze mluvil jenom spanelsky…No a to jsem si rekla „proc zase ja?“, a tak jsme docilily, ze se dely zmeny, no a my jsme bydlely nakonec s holkou. Priste slusne vychovani stranou a rvat se o pokoj zuby nehty !!! Jenze to stejne nedovedu, ach jo…No usnula jsem asi jako jedna s prvnich, neb jsem uz nemala sily a ani naladu absolvovat zase nejakou alkoholovou seanci…

Druhy den jsme meli rozchod po Tallinu, nakupovaly jsme s Luckou suvenýry a fotily, co jsme predchozi den nestihly…Moje draha sestricka me zadala o film „Night Watch“, tak jsem se ji ho snazila sehnat, ale pani v obchode ocividne tento film neznala, takze po chvilce premysleni me zavedla po oddeleni porno videa v domneni, ze to je to, co hledam…sem se fakt musela smat…

No a posledni udalost, po ktere jsme zase jeli zpet do Rigy byla „Laser game“, kluci asi znaji podobne hry spise z PC, ale my jsme byli v realite, oblikli nas do takovych blikajicihc vesticek, dali nam do rukou zbran a pak nas vpustili do temne velke mistosti s ruznymi paravny jako zdmi a my jsme se snazili skolit co nejvice krat nepritele a pritom obdorzet co mozna nejmene zasahu…No chvilku me delalo potize, jak se vubec zbran ovlada, nesla mi vubec nabijet, ale pak jsem se do toho dostala, no a da se rici, ze jsem byla nebezpecna…Tato hra jse pry i v Rize, takze jen co zjistim, kde to je, budu tam chodit…je to dobre odreagovani a clovek se i dost nabeha…

No a tot vse pro tento tyden, ja ted musim utikat do skoly, cekaji me exkurze po hotelech v Rize v ramci predmetu – Leisure and tourism management, tak uz se tesim…mejte se zatim moc moc pekne, cekam na komentare, na vsechny myslim a vzpominam, no a chovam se nad pomery slusne a reprezantativne (to pisu proto, kdyby snad nekdo pochopil nektere casti tohoto prispevku nejak jinak)…

Pa pa pa a pusu Hannelka

 

Komentáře

1  Honza (GB) | 10. března 2008 v 23:12 | Reagovat

Zdravím obě ženský:)

Děkuju za pěkný čtení! S tím slzným plynem je to teda fakt hustý… Běž ho napráskat, dědka!:)

Jinak jsem se náramně pobavil u fotky z pokoje, jak tam sedíš s rukavicema… už jseš jak já, když jsem spával s kapucí a kouřilo se mi v pokoji od pusy… jooo, krutej život erasmáků:)

2  Ditka | E-mail | 11. března 2008 v 21:41 | Reagovat

Hmmm…porno…ale diky za snahu :-}

3  Šáruša | 12. března 2008 v 9:29 | Reagovat

Vidím milá Haničko, že se tam nenudíš 🙂

4  Makina | 15. března 2008 v 21:28 | Reagovat

Máš to tam teda docela drsný a to nejen počasí. Chlastačky chápu, ale ten hlídač s plynovou pistolí – takový „divoký východ“ 😉

5  Hannelka | 17. března 2008 v 23:49 | Reagovat

Jo jo jo, je to tady drsné, ale člověk si pomalu zvyká a snaží se tyto situace předvídat a pro příště se jim vyhýbat…Jo a přes víkend tu byla sestřička Dituška na návštěvě, no ta si to tu taky užila, takový dvou denní maratonek…

6  ewajz | 18. března 2008 v 18:40 | Reagovat

Ahoj Hani…. a to si predstav,ze jsem v tom zpropadenym tallinnu stravila ctyri mesice!!!ALe jinak ty svaby mi neco pripominaji…..vychod je vychod:-)Tak se opatruj, prdolo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *