Druhá procházka Starou Rigou…a první školní den

Ahojky 🙂

Myslela jsem si, že sem budu psát jen sporadicky, ale jak to vypadá, dost mě to baví, takže to bude spíš takovej deníček…nebojte, v tomto případě mi do něho můžete klidně nahlížet …
První školní den jsme zvládla na jedničku, byl sice trochu zmatečný, ostatně jako každý den v prvním týdnu nového semestru na jakékoli škole…Největší radost mi dneska udělalo, no možná i neudělal, ale to záhy vysvětlím, setkání s jedním klukem, kterého jsme potkaly na Filologické fakultě, když jsme šly ráno na ruštinu. Mluvil plynule česky, občas zadrhával, ale to občas mladí kluci dělají, když mají před sebou taková půvabná stvoření, jako jsme my dvě s Luckou 🙂 No a začal s námi nezávazně komunikovat, až z něj vylezlo, že to není Čech, ale napůl Lotyšan a Rus, fakt hustý, žádný přízvuk, normálně byste to nepoznali…No a proto mi tu radost i neudělal, protože jsme zjistily, že se češtinu učí jenom dva roky…Proboha, jenom dva roky a to jsem si o češtině myslela, jak je to pro cizince těžká řeč, a tak zahambena svými minimálně 8 lety angličtiny (kterou už tři roky vůbec nemluvím) a 4 roky ruštiny (kterou jsem snad ani v praxi nemluvila), jsem jenom koukala s otevřenou pusou, zahanbena a motivována pro studium cizích jazyků…No a abych se vrátila, tan kluk byl děsně moc rád, že si s námi může povídat, sand ani ne kvůli obsahu, ale kvůli tomu, že na něj mluvíme česky, mazec, člověk se konečně dostává do role Angličanů, Němců, Francouzů a dalších, před kterými se snaží člověk ze sebe vysokat větu, aby jim oni, v jejich rodném jazyce rozumněli…využily jsme situace a vzaly si na něj emailový kontakt, myslím, že posezení u pivka s česko-lotyšsko-ruským slovníkem naproti by nemuselo být až tak k zahození…Ale jinak byl ten kluk naprosto v poho (to jenom pro Ty, kteří snad z mých slov ucítili, že bych s někým šla na pivko jenom z předešlého důvodu…Ne ne ne, jsem tu ráda za jakoukoli osobu, se kterou se dá rozumně mluvit, domluvím se s ní a nemyslí si o mě, že jsem naprostej magor, že jsem se svou jazykovou vybaveností jela studovat na semestr do zahraničí 🙂 Také jsme se seznámily se dvěma Australany a dvěma Gruzínci, kde jinde než v kuchyňce, vždycky Vás tam někdo přepadne u vaření a chce konverzovat, ale už se nebojíme, sice s gramatickými chybami, ale mluvíme….psala jsem předtím, ono se to časem podá…

Dneska jsme byly zase na jedné obchůzce Starou Rigou, původně jsme to tak úplně neměly v plánu, měly jsem se setkat před školou s ostatními studenty a průvodci a pak se procházet společně, jenže bohužel (ani tak moc ne) jsme přijely na místo setkání o patnáct minut později, protože jsme na koleji papaly a koukaly na Trpaslíka (už máme za sebou šest sérií :-)…Tak jsem šly najít to, co jsme v sobotu nestihly, z čehož mám na „rajčeti“ další snímky, koukněte se … Tady v Rize jsou strašně šikovní pouliční umělci, na mysli mám zvláště muzikanty, oni na ty nástroje vážně umí hrát, housle, saxofon…no a nejšílenější na tom je, že jsou děsné mrazy (teda zase tak děsné ne, ale pro nás středoevropany, co máme rádi teplé pelíšky 🙂 vcelku ano), mrznou nám prstíky, když si zapomeneme rukavice, což se nám stává hodně často (obzvláště mě), protože přes den svítí nádherně sluníčko a je teploučko, no a jak začne odpoledne dohánět podvečer, začnou ty pravé mrazíčky…Fakt nechápu, jak mohou s těmi prokřehlými prsty bez rukavic zahrát takové skvosty…Zkoušela jsem se koukat, jestli za sebou nemají kazeťák či jiný druh „playbacku“, ale marně 🙂 jsou to vážně machři…

Poslední dodatek do „lodního deníku“ pro dnešní den je, že už začínám chápat, jaké chuťové pohárky tu mají Lotyšci – dost zvrácené – dneska jsme si koupily slané tyčinky, které byly v závěru sladké. Ne, nejsme hloupé, bylo to tam napsáno, to přiznáváme, ale kdo by to četl, když vidí jasné slané tyčinky a mákem, že? Chleba tu mají taky sladký, dneska jsme zkoušely toustový a ten trochu ujde, ale není nad naše dobré české pečivo, že?

Toť vše a zase příště přátelé drobného hazardu…HB

 

Komentáře

1  O a myš | 8. února 2008 v 18:02 | Reagovat

Chtěli jsem ti volat, ale nejde nejde, tak aspoň krátký komentář:) Myslíme na tebe a držíme ti palce, ať se ti daří a máš to velmi pěkně zpracovaný, jen tak dál. Zdraví .O. a Myš

2  Honza | 9. února 2008 v 23:56 | Reagovat

Tak jak to jde po dvou týdnech v Rize? A co škola? Piš, piš! Začínám mít absťák:-)

3  Myš | 10. února 2008 v 10:18 | Reagovat

Bude-li čas,hledej slova,zkus nam napsat zas a znova…

4  Ditka | E-mail | 10. února 2008 v 10:38 | Reagovat

Teda segra nak to flakas hm?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *