Nechuť z posledních dnů …

Ahojte moji milí 🙂 dlouho jsem se již neozvala, no to proto, že toho bylo hodně, ale hlavně nám už dva dny nejde na koleji internet…odcestovala jsem od svých nejdražších s vědomím, že to bude těžké, ale že budeme ve spojení prostřednictvím internetu…žel správce sítě chce všem studentům zničit studijní pobyt, a tak se ani nenamáhá (pokud tedy vůbec nějaký správce sítě vůbec existuje) dát internet znovu do chodu…

Jsem v podstatě mírumilovný člověk a moc ráda Vás bavím tímto blogem, žel dneska mám opravdu mizernou náladu, takže vše, co teď napíšu, berte s rezervou, ve skutečnosti, když se ráno probudím a ještě nic mě nenaštvalo, vidívám věci pozitivněji (tzn. maximálně do oběda 🙂

Takže, co se u nás v Rize dělo v předešlém týdnu…pondělí a první školní den jsem Vám popsala naposledy, nu od té doby jsem absolvovala „Orientation week“, který slouží k tomu, aby se vzájemně poznali studenti, zorientovali se v terénu (po Rize), prostě aby měli jenom nej dojmy…no v podstatě to tak je, ale poznala jsem, že někdy taky ne…

Když to vezmu postupně, tak ve středu 6.2. jsme byly s Luckou na Orientation game, byly jsme rozděleni do čtyř skupin, které měli asi dvě hodiny na splnění jedenácti úkolů, hra se odehrávala ve staré Rize…no nebudu se o úkolech moc zmiňovat, stejně by Vás to moc nezajímalo, takže popojedeme…po dvou hodinách jsme se opět sešli na smluveném místě a jeli jsme trolejbusem přes řeku na bowling…normálně ho mám ráda, ale soupeři nebyli nic moc, no tak ani ta motivace nebyla (Ewíku, s tebou jsem zvyklá na jiný level 🙂

Beru to trochu z cenzurou, neb mezi posluchači (čtenáři) jsou i příbuzní, možná i malé děti, tak prosím o respektování toho, že tento blog bude jenom slušný a žádná alkoholová opojení ani debaty o nich se tu nebudou objevovat, děkuji…

Znáte mě, já jsem stejně taková slušná holka, že jsem tam pila jenom jedno Mojito a dvě Cuba libre, no a to si myslím, že je v pořádku…

Další den, 7.2., jsme měli exkurzi do LIDO, což je taková mega velká restaurace samoobslužného typu, kde jsou pouze tradiční pokrmy a nápoje, naberete si co a kolik chcete a pak to všechno sníte, přiznávám se, že vzhledem ke svým hladovým očím jsem k závěru měla co dělat, abych to vůbec všechno snědla…ale bylo to dobré, moc dobré…no a pak, život je plný překvapení, pak jsme šli všichni bruslit…jako vážně, já, která mám rybník v podstatě pod nosem po pěti letech bruslím až na umělém ledě v Rize…půjčili jsme si brusle a hodinu jsem si vážně užívali brusliček, to bylo žůžo, snad ta zima neodejde tak brzo a já tam s Luckou ještě zajdu…

Už jsem se trochu rozpovídala, takže mi nedělá moc problémy si povídat s Norem, Němcem, Polákem, Italem či někým jiným (i když uznávám, že má angličtina je very very easy 🙂 ale to se snad brzy nějak zlepší, celé hodiny poslouchám výklad v angličtině, chodím na ruštinu a lotyštinu, no to by v tom byl čert, abych se do června nezlepšila…Ale co mi dělá více a více problémy je čeština, já už začínám i myslet v angličtině, pořád musím být ve střehu a reagovat anglicky, že pak s Luckou nemůžu promluvit větu bez cizího slova, taková malá deformace…

No a pátek byl ve znamení odpočinku před víkendovou akcí na jedné chatě na samotě. Šly jsme do kina na film Darjeeling limited (nebo tak nějak), bylo to anglicky s lotyšskými a ruskými titulky, no číst titulky v azbuce je děs a hrůza, ale pro mě byla tato forma méně složitější než dialogy v angličtině…Byla to taková lehká komedie, takže jsme to i pochopily…

No a víkend? Popravdě moc jsme se s Luckou těšily, až tento den nastane, lákali nás na saunu a na bazén, no a do toho všichni studenti, vypadalo to jako na vcelku dobrou zábavu, ale opak byl pravdou…ne, že bysme se s Luckou nebavily, ale organizačně to stálo vážně za houby, organizátoři, studenti z Lotyšska, měli opravdu trapný program stylu starších ročníků základní školy, ještě se mohla hrát flaška a bylo by to úplné, nehledě na to, že v rozpisu dne (podotýkám, že akce se konala od 17.00 sobota do 12.00 neděle) byla sauna až od 23.00 a budíček v 8.30…celé to bylo o tom, že zahraniční studenti pili pod vedením veselých Italů takovým způsobem, že kolem desáté už někteří nevěděli, která bije, a sauna a bazén nám byly odepřeny z důvodu obavy o naše bezpečí…..samotní organizátoři pojali večer jako šanci „balit“ osoby opačného pohlaví, obzvláště své kolegy a kolegyně z organizačního týmu…těžko to popisovat, v jednu už jsem ležela v postýlce a ve čtyři ráno, po probdělých třech hodinách jsem proklínala tuto akci…Ale abych to jenom nekritizovala, byli tu i studenti, kteří mě drželi nad vodou, třeba jednoho Itala jsem přemluvila k tomu, aby mi povídal pohádky před spaním, byly sice velmi krátké, za to veselé a pozitivní 🙂

No a jak jinak? No jinak už se mi dvakrát zdálo, že jsem přijela domů na víkend, moc se mi stýská, asi nejsem ten pravý typ pro zahraničí…ach jo, to přece není normální, že po 14 dnech už bych nejraději domů…chybí mi soukromí, čeština, dobré papáníčko od babičky, nevím, ale můj kuchařský um se vyčerpal a já nevím, co budu v následujících 4 měsících vařit…možnosti jsou omezené, nemám mikrovlnou troubu ani normální troubu, jenom plynový vařič, kdybyste měl někdo snad nějaké nápady (recepty), pošlete mi je na email : bednarova.hana@centrum.cz, nebo můžete samozřejmě i sem, do komentářů…budu Vám velmi vděčná…

No a co se týče ještě komentářů k jednotlivým osůbkám…

Jolča : dej mi vědět, jak jsi dopadla na regrosu, budu držet palce…

Honzík : ahojky Ty opičáku, četla jsem dneska ve škole Tvůj blog, no a fajny, jsem moc ráda, že se máš fajny, jen je mi líto, že v cizině piješ piješ, ale v Čechách aby Tě jeden přemlouval, že? 🙂

Mamiška myška : jsem moc ráda, že jsi se od Ondry naučila číst si v mém blogu a dokonce i reagovat, budeš úplnej IT specialista, až přijedu, že?

No a nakonec doufám, že se brzy zase spojí můj notebook s internetem a já pošlu nějaká foto z bruslení…do té doby se loučím, nebuďte smutní, že jsem se odmlčela na tak dlouho, ale bez toho internetu je to holt těžké…

 

Komentáře

1  Myš | 12. února 2008 v 20:36 | Reagovat

Jsem ráda,že juž internet funguje a já mám své čteníčko pred spaním – bezva.A recept na čtvrtek – všechny dobré a dostupné potraviny uprav do tvaru srdce,navrstvi na sebe a hle – super Valentýnská jednohubka a elá HAM…

2  Ewajz | 13. února 2008 v 18:32 | Reagovat

Cusik Haniku, nebud smutna a rozladena, bud rada,ze se tam o vas takto staraji,co ja bych za to tehdy v Tallinnu dala:-)Prvni mesic je nejhorsi, pak si zvyknes a ani se ti nebude chtit domu,ver mi! Takze hlavu vzhuru. Byla jsem na srazu a dalsi mesic bude znova,nechces ho zorganizovat?chachaaaa…..mej se pekne a pozdravuj lotysske spoluobcany:-)

3  Makina | 15. února 2008 v 21:26 | Reagovat

Kdo je ten příbuzný? Asi já 🙂 Původně jsem si myslela, že bych to dala číst babičce, ale pak jsem pochopila, že by to nebyl dobrý nápad. Tak jsem jí řekla, že se máš fain a že si zvykáš a tak. A malý dítě je Kristýna? Klid, vzhledem k tomu, že dosud nepřečetla až do konce žádnou knížku a je schopná číst jen stupidní plky při komunikaci na icq, nevěřím, že by tvé dlouhé deníčkovské výlevy přečetla. No uvidíme, jestli si přečte můj komentář, tak bude prskošit 🙂

4  Hannelka | 16. února 2008 v 10:08 | Reagovat

to Makina :

Nemyslím si,že by tanto blog byl zase nějaký moc divoký,vždyť můj život je taky taková klidná řeka držící se svého koryta…no myslim,že něco snad babiččce budeš moci vytáhnout,ne?Nebo je to tak strašné?…no snad ne…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *