Nedělní den se táhne a mě napadá zase spousta věcí…

Čauky,

už se zase pomalu stmívá, to snad není možné, třeba jsem vysoce citlivá a někdo by snad řekl, že je světlo jak blázen, ale dávám slunci (ani nevím, jestli ještě existuje) půl, maximálně hodinu a je tu tma jak v pytli (a to jsem asi ještě optimistická)…
Vstáváme tu dost pozdě, takže si toho dne moc neužijeme. Od zítřka tedy už bude platit jiný režim, jdeme poprvé do školy, pomalu jako prvňáček, ten hned první školní den taky ničemu nerozumí a vejrá jak vejr, no a přesně tak počítám, že se budu zítra cítit já…Ale za to budu velmi pozorný a klidný žák, jenž neruší, bojím se totiž toho, že by mě mohl někdo vyvolat a to pak opravdu nevím, jak bych se anglicky vymlouvala, že jsem s Luckou konzultovala zrovna probíranou látku 🙂
Pořád myslím na jídlo a neustále mě dobíhá hlad, najím se, na chvilku mu uteču, ale on je potvora tak rychlý, že je za chvilku zasejc u mě, no a předává si střídavě štafetu i s chutí (chuť na něco dobrého), ach jo, člověk nemůže být chvilku v klidu sám 🙂 No a o jídle Vám trochu povím, protože mi nedá Vám nepopsat, jaký exot tu na koleji je. Jeden student, takový vysoký kluk robustní svalnaté postavy, moc rád vaří prapodivná jídla, vždycky mě vyděsí v kuchyňce, když přijde jenom v ručníčku, mám z něj strach, stačilo by jedno pohlazení a šla bych k zemi…Chudák, on se snaží vařit a vůbec to neumí. Prvně jsme se s ním setkaly, když si v kastrolku bez pokličky snažil uvařit brambory, když po půl hodině přišel a zjistil, že ještě nejsou měkké, vzal ten největší nůž, co našel a začal v tom kastrolku nožem překrajovat ty obrovské poloviny brambor za stálého varu jednou rukou…fakt mazec, no a dneska ráno měl asi taky dobrou pochoutku, vařil 3 vejce natvrdo a v druhém kastrolku vařil tak litr mléka, mléko vařilo tak dobrých deset minut, na povrchu byl nechutně velký škraloub…no zajímavé chutě má chlapec, snad si z toho mléka neudělal kakao, to už by byl snad vrchol…
My s Luckou vaříme samé dobrůtky 🙂 proč se taky nepochválit, jsme holky šikovné… Předevčírem jsme si udělaly kuřecí vývar s brambůrkama, mrkvičkou a pórkem, předtím těstoviny s lečem a fazolkama v tomatě, no a dneska jsem udělala květákovou polévčičku…mňam mňam mňam… dostávám zase chuť na něco k snědku, snad mě poznáte, až přijedu domů…Moc ráda bych taky něco upekla, ale nejsou tu plechy ani rošty, asi je někdo vzal či co, trouba funguje, ale to je mi na prd, ach jo…
Včera jsem četla brožurku o tradičních jídlech v Lotyšsku, no a popravdě mě to vůbec neuchvátilo. Není divu, jejich kuchyň se podobá kuchyni našich pra pra pra předků, je z levných a lehce dostupných surovin jako jsou brambory, hrách, cibule, zelí, vejce a podobně. Nic navíc, žádné sýry, zelenina (rajčátka, papriky, kukuřice,…), masa taky poskrovnu, možná tak akorát kozí, vepřové a prasečí rypáčky…Nejvíce ujetí jsou ale na kmín, kopr a kefír, to narvou vyloženě všude, až zůstává rozum stát. V nadcházejícím týdnu máme mít exkurzi po tradiční kuchyni v realitě, tak snad se ještě shledáme… Jo a ještě jejich tradiční nápoje (krom již zmíněného kefíru a mléka) je to tzv. Bread drink, což by se podle mě určitě dalo přeložit jako známá KVASKA, je to podle receptu hodně zajímavý nápoj, ráda bych ho ochutnala, protože má představivost až sem nesahá…

Napište mi, prosím, nějaké novinky z domova, nekoukám na net na idnes, neb píšu tyto příspěvky a koukám na Červeného trpaslíka a Byl jednou jeden život, taky bych se něco ráda dozvěděla…

Předem Vám velmi děkuji 🙂 a mějte se pěkně, HB

 

Komentáře

1  jolca | 3. února 2008 v 17:52 | Reagovat

Ahoj Hani, nevim jestli te zajmaji zrovna tyhle novinky………ale moje studijni vysledky jsou doslova propadak!Nemam tu nikoho kdo by prezkousel ci kdo by si to se mnou opakoval:o(V utery sem byla vyhozena z Hampla, bohuzel sem neumela nakreslit jeden veledulezity graf a taky bylo pred cigerkem, no to bych nebyla ja, abych si to neudelala slozity!o)Pepca me chudak utesoval, protoze sem byla napokraji    zhrouceni. Ted se ucim na Regroz a nevidim to o nic lip. Musite mi drzet palce i tam u vas v Lotyssku, jinak nevim nevim!

No abych nebyla vecny pesimista, byli sme taky v kine na Ja legenda a moc se nam to libilo=o)

Tak se mej pekne a bacha na trpasy

2  Ditka | E-mail | 4. února 2008 v 19:47 | Reagovat

Haaano styd se – jaky ‚pohlazeni a sla bych k zemi‘ ?!?! Vzdyt si to muze precist i svagr! Tu kvasku vyzkousej at vime jestli to stoji za piti az prijedu ju? Napsala jsem Ti majl ohledne tech cigarek s praktickou radou jak na postovni urednice novinky z Cech zadny nevim krome sportu a pochybuju ze Te zrovna zajima ze Fenel dal se svym prvnim zapase v Bundeslize hattrick no nic tady je taky slunicka pet a prd procez utika ke slunicku alternativnimu tudiz do solarka papa

3  Hannelka | 4. února 2008 v 22:01 | Reagovat

Drahá sestřičko,jde vidět, na co myslíš Ty, já jsem myslela tím „pohlazením“ trošku tvrdší způsob, jako vyjádření toho, že je to korba…sice má ručníček, ale ten mě tedy vůbec nezajímá, nejsem tak povrchní, i když připouštím, že se mi vlastně ani nelíbí, ale to bude asi tím, že neumí vařit…Ondrášek můj je v kuchyni jako doma (když se tak občas otočím 🙂 a tak není strachu, výměna švagra se neplánuje 🙂

4  Ditka | E-mail | 4. února 2008 v 23:04 | Reagovat

Vynikajici to se mi ulevilo uz jsem si na nej zvykla a i ty policky nam spolu jdou instalovat bravuuurne :-}

Oprava – ten fotbalista se jmenuje Fenin ale i tak je to cech

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *