Tak a jsem tu zase !!!

Omlouvam se vsem,

kteri tak dlouho cekali na muj novy prispevek a otevirali a zavirali muj blog neuspesne…

Duvody, proc se tak stalo, jsou ruzne. Nechci si vytvaret alibi, proto to nebudu vice rozebirat…

Ale jo, budu, jsem uz takova 🙂 takze rozbitej kompl, do toho mi zacala bolestive rust osmicka nahore, pak taky nejaka ta prace do skoly, pres tyden jsem toho moc nestihala a o vikendech jsem byla pryc. Toto bude muj prvni vikend po vice nez mesici, ktery stravim v Rize… Lucce prijedou kamaradi z Cech a privezou Plzinku, co jsme si porucily, tak snad bude veselo a chvili bez anglictiny, rustiny nebo lotystiny…

Urcite Vas zajima, co jsem behem te dlouhe chvile „utlumu“ (mlcocha si vyprosuju) delala… No hodne veci, no a hlavne nechci, aby to pusobilo, jako ze se vychloubam, nebo nedej boze na nekoho depresivne… Proste tedka dost cestuju, ale jak hodne casto zminuji v emailech ci jinych komunikacnich prostredcich s mymi bliznimi, hnedle bych to vymenila a byla uz zase doma… Kdo nezazil tak dlouhe odlouceni, by mozna mohl namitat, ale 4 mesice jsou 4 mesice…

Na zacatku dubna jsme byli na vylete ve Ventspils. Je to jedno z tech malych velkych mest, co tu v Lotyssku jsou. Lezi na zapadnim pobrezi, no a sve bohatsvi ma hlavne z ropy, ale posledni dobou se Ventspils hodne soustredi na turisticky ruch, proto mesto vypada velmi upravene. Samotnym Ventspilsem proteka reka Vento, ktera rozdeluje mesto na dve casti, na prumyslovou a na historickou, „plnou“ pamatek. Navstivili jsme hrad, ve kterem je umisteno muzeum (jak uz to tak na hradech byva…) a druheho dne open-air muzeum. Prekvapive jsme se nejvice vybili na detskem hristi, ostatne nektere fotky by mohly byti k videni na hannelka.rejce.idnes.cz, nejak to prejmenovali, ale podle stare adresy by to taky melo jit…

No a abych nezapomnela !!! Videla jsem nejsirsi vodopad v Evrope, no mozna i na svete, nevim…Cekali byste, ze bude zrovna v Lotyssku, v malickem meste, mozna dokonce i vesnici Kuldiga? Ja ne, bylo to prekvapko, od zacatku do konce, moc moc jsem se tesila, takova romanticka duse jako ja musi mit vztah k vode. No a vodopady…..to primo svadi k romantice… ale clovek by nemel zapomenout na pravy vyznam slov a nic si nedokreslovat. Slovo – nejsirsi – opravdu znamenalo nejsirsi, a tak to v zaveru byl jenom takovej obycejnej prepad, takova troch delsi kaskada na rece, nic extra… Takze priste, priste je lepsi hledat vodopady – nejdelsi – nemusi byt nakonec nej, staci, kdyz budou lepsi nez ten, co vidite kazdy den rano v koupelne z kohoutku…

Jinak jsme se tu vcelku sblizili s nekterymi studenty, akce plne alkoholoveho opojeni skoncily, nebo mozna ne, ale po mesici nas prestaly bavit, a tak jsme se vydaly cestou dlouhou a samotarskou, na ktere se k nam obcas nekdo pripoji a zase odpoji… Je to cesta prijemna… Ti, kdoz nas neopousteji jsou Viljem ze Slovinska a Tomasz z Polska, jak by rekli dedecek a babicka – hodni a slusni kluci. Varime si spolecne a taky spolecne cestujeme, Viljem tu ma auto, a tak to je obcas snazsi… No a pripojuje se k nam obcas i Christiane z Nemecka, teda pokud ma zrovna cas, protoze jinak studuje medicinu…Obcas se k nam (bohuzel) pripoji i Stefan z Nemecka, ale posledni dobou mene a mene. Nevim, jestli jsem se tu na blogu o nem uz zminovala, ci ne. Hadam, ze spise ne, tak o nem neco napisu, ale asi v prubehu povidani, ted jdeme zase cestovat…

Takze dalsi nase zastavka byla v Liepaje, dalsim malym velkym mestem na zapadnim pobrezi, ale uz ne tak zajimavym jako Ventspils. Kazdopadne to more…jeeee…doporucuju koukat v prubehu cteni tohoto blogu na fotky, zrovna to more a plaz mam vyfocenou, takze mi musite dat za pravdu, ze je to vazne uzasne…modre more, jen kdyby bylo teplo, ten Balt je v tomhle smeru uplne na houby… Toto byl osudovy vylet, jeli jsme jenom s Luckou a Stefanem. Jestli jsem si do te chvile myslela, ze je to fajny kluk, jenom nema kamarady, tak jsem zmenila nazor…Mozna, ze je to fajny kluk, ale tak desne neschopneho a divneho cloveka jsem dlouho nevidela…Jak mi jednou rekl tata – litost neni dobra vlastnost – a mel pravdu, neni dobre, kdyz se s neky bavite z litosti, protoze se s nim nikdo jiny nebavi a nebo se mu smejou…Za chvilku se mu zacnete taky smat, protoze bohuzel maji lide okolo pravdu, ale tim mu vice ublizite, protoze uz jste si ho pustili vice k sobe…No a dost toho, popojedeme…

V puli dubna jsem obsolvovala takovy skolni maraton. Mela jsem jeden kurz, ktery trval jenom ctyri dny, za to od 18 do 21.30 !!! Takze po normalni skole pribylo jeste toto, do toho ukoly z hodiny na hodinu a tak…Ale bylo to fajny. Predmet se jmenoval – Financial Negotiations – nebo tak nejak, no volnym prekladem by se to dalo nazvat handl, nebo spise smlouvani, no a to at uz financni nebo o rukojmich…Predmet vcelku zbytecny pro geografa (ani nepocitam, ze mi to na universite uznaji), ale ucitel byl neuveritelny. Obdivovala jsem ho, s jakou energii a zapalem, no a hlavne napady zaplnuje ty tri hodiny vykladu. Nazornymi priklady plne potvrzoval slova Jana Amose Komenskeho – skola hrou…

No a pak Litva – hlavni mesto Vilnius – zase nejaky sousedni stat, po Estonsku uz druhy, no a jak poznate na zaver meho „strucneho“ vypraveni za posledni mesic, neni to zdaleka posledni zeme… Tento vylet se vskutku vydaril, za pekneho pocasi s prijemnymi lidmi, co vic si prat… No a v tak peknem meste? Z hlavnich mest Pobaltskych zemi se mi Vilnius libil nejvice, zrejme to bude tou clenitosti terenu, mesto je jaksi v doliku, z nehoz sem tam vykoukne pahorek, jednout z hradem, po druhe se bilymi krizi…nadhera… Tolik kostelu jsou po hromade snad nikdy nevidela. zprvu jsem se chtela orientovat na mape, na mape z meho verneho pruvodce, ktery je vazne podrobny, az me obcas udivuji ty detaily 🙂 Ale pak uz jsem nevedela, jestli je to ten kostel napravo nebo nalevo, popripade ktery z tech tri napravo u sebe…fakt mazec, a to studuju geografii !!! (je pravda, ze diky memu orientacnimu nesmyslu to obcas radeji ani nepripominam 🙂 nejednou jsme uz diky me zabloudili, viz. Salaspils a koncentracni tabor…

Ani nevim, jestli jsem Vam to uz psala nebo ne, o zvlastnich hygienickych navycich tu na vychode, je bezne, kdyz se na zachode setkate s informaci, ze pouzity toaletni papir mate hazet do kose a ne do zachodove misy… pro nas, vyspele Evropany, je to neco nepredstavitelneho, ono i pak ta vune na toaletach neni zrovna po fialkach 🙂 a tak to uspesne ignorujeme a nic se zatim nestalo (nebo o tom alespon nevime), asi nejaka tradice ci hloupy stereotyp…

A ted zpatky k Vilniusu, trochu moc na cteni takhle najednou, co? Ale chteli jste to, tak to mate 🙂 Ubytovani bylo fajny, po dlouhe dobe jsem si zase vyzkousela, jake je to spat na patrove posteli…jejda, to mate ale rozhled, to mam rada 🙂 kdyz uz ne ve znalostech, tak alespon v posteli 🙂 Po ubytovani jsme se sli trochu najist, neb proc ne, hlad sice velky nebyl, ale kdo potrebuje k jidlu hlad? Ja s Luckou teda ne !!! 🙂 vsak Vy nas nepoznate, az prijedeme… a to neni zadna vyhruzka…

No a to by bylo, aby se neco obeslo zase bez nejakych komplikaci ci nevsednich situaci. Popisi Vam stolovaci navyky naseho nemeckeho Stefanka (to, ze ho pojmenovavam zdrobnele ma svuj vyznam, Stefanek se totiz chova jako maly fracek, a tak si snad ani jine osloveni nezaslouzi, teda pak uz znam jenom ta sprosta, ale slibila jsem si, ze na blogu jenom slusne…) Tak tedy Stefanek si objednal vybornou houbovou polevku v chlebu. Normalne bych si ji taky objednala, ale uz nemam duveru v mistni, vlastne jakykoli krome CR, chleba. Normalmiho cloveka by napadlo vzit lzici a jist, ale to by nebyl nas Stefanek, aby na to nesel od lesa, takze si na to vzal hned pribor…trochu me to udivilo, ale stale jsem doufala, ze vi, co dela…omyl, nevedel nebo spise nepredvidal (zvlastni na studenta vysoke skoly)…Zacal krajet „talir“, ktery byl na normalnim taliri s ubrouskem, cimz mu hmota uvnitr „talire“ vytekla ven a smisila se s ubrouskem, no a on to prebiral, chvili zapasil i priborem a pak to vzal rovnou rukama…nevim, opravte me, ale myslela jsem, ze Nemecko je zeme od nas na zapad !!! No nic… Po tomto vkusnem zpestreni naseho obeda nam jeste servirka pridala polozku na vic, z cimz jsem se nesmirila a resila jsem to do te chvile, nez mi ve zmatku vratila na 200 litas bankovku ne zbylou sumu, ale sumu, kterou jsme utratili…No a to bych nebyla ja poctivka, abych ji to nevratila, ze? Cimz jsem ji jeste vice zmatla, protoze kdo by vracel penize, kdyz si je muze nechat, ze ???

Po celodenni prochazce a vyborne kopeckove zmrzline (uz se tesim domu na zmrzlinove hody, hlavne na tocenou ve Zdare 🙂 jsme se trochu zcivilizovali a zasli na chvilku posedet na vinecko… No a co se clovek nedozvi takhle pri piti vinecka? V Polsku i ve Slovinsku znaji pisnicku „Jozin z Bazin“ a desne ju zerou…tak jsme se snazili nasi chtrnou anglictinou vysvetlit text, ale bylo to marne, nektere veci se proste nedali vysvetlit ani v cestina…no juknete se schvalne na webu na text…

Kdo chce znat, jak tento vylet do Litvy dopadl? Co jsme zazili druheho dne a jak se zvrhnul treti den? Ctete dalsi prispevek, ale az tam bude samozrejme 😉 ted me prosim omluvte, ale mam hlad a jdu jist…

Hannelka

 

Komentáře

1  ewajz | 8. května 2008 v 21:55 | Reagovat

ahoj Hani, po dlouhy dobe jsem to tady zcheckovala a ejhle,zrovna jsi dnes napsala:-) Sorrac,ze se moc neozyvam,ale mam mooooc prace a moooc starosti, takze o tom az nekdy v rijnu. Kdy vubec prijedes?Asi se mineme,co? No kazdopadne moc zdravim a at ti ty dny ubihaji rychle,packo,ewajznik.

2  Zbyněk | 9. května 2008 v 3:10 | Reagovat

Ahoj, jak koukám na ty fota, připadá mi, že všechno veliké tam, je v porovnání s naší zemičkou ještě menší. Ale to je asi fotkou. Např. ten hrad ve Ventspils se zdá celkem droboučký, proti třeba Kosti, nebo Křivoklátu… Rozesmála mě ta kráva pochodující vzhůru po stožáru. Málem jsem spadl s křesla…

Ne, že bych hledal dvojsmysly, ale připomínka o té dvoupatrové postely byla opravdu milá :-))))

Dík za další poutavé vyprávění z Pobaltí. Už se těším, až budeš vyprávět opět o Stefanovi. To musí být asi chlaficka… Majte see krasne a pozdravuj Lucku.

PS: Už se těším na pokračování!!!

3  ewajz | 15. května 2008 v 19:01 | Reagovat

P.S. Nic bych za to nedala, ze toho medvidka z Petrohradu mam vyfocenyho taky, ale o rok mladsiho-koukam, ze mame podobne fotecky,cha:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *