…treti cast…

Tak to bych opravdu necekala, ze budu mit takove prodlevy ve psani… Uz jsem dneska zverejnila clanek, co jsem mela tyden rozepsany a ted pokrracuji dale… Cas tu ted bezi nejak neuprosne rychle, a tak ve chvili, kdy vzpominam na Stockholm, uz se stala spousta dalsich novych a nevsednich veci… Treba toho ted stihnu napsat vice, opet je ranko, pul devate, no a Lucka s kamarady jeste spi, takze nejidealnejsi doba na psani… klidecek…

V tomto tydnu, o kterem Vam ted budu vypravet, se stala spousta veci, dny tu maji posledni dobou opravdu rychly prubeh, nez se clovek nadeje, je zase vecer a pak dalsi den… Absolvovala jsem uspesne dalsi dve zkousky, a tak uz mam ted polovinu za sebou. Ne moc valnych uspechu, teda vlastne nevim, ale na skale 1-10, kdy deset je nejlepsi znamkou se opravdu ztracim a nevim, co je dobre a co uz ne, kazdopadne na splneni staci 4….tu jsem zatim jeste nedostala, nejhure za 6…

Byly jsme take na filmu Katyn. Nevim, kdo z Vas uz o tomto polskem filmu slysel. Je nominovam na Oskara. Promital se v jedne kongresove budove a pro listky si clovek musel zajit na polskou ambasadu. Film byl ale dobry, velmi dobry, dokonce az tak, ze bych na nej uz jit nechtela. Ted to nemyslim nijak hanlive, film byl opravdu dobry. Je ale bohuzel o ne moc vesele casti historie. O Polsku, ktere nejdrive napadli Nemci a pak Rusove (mozna, ze to bylo naopak, tak se omlouvam), no a o popravach intelektualni vrstvy a vojenskych cinitelu v lesich… Opravdu kvalitni film… doporucuji, ale ne jako romantiku pro zprijemneni vecera… No a po promitani filmu jsme stali pred kongrasovou budovou a ja jsem v davu zaslechla cestinu. Clovek by az neveril, jak si po trech mesicich vytvori nejaky specialni sluch, pomalu jako netopyr… Uporornila jsem na tento neobvykly jev Lucku, a tak jsme sly jsem za timto hlasem pomalu jako krysy za pistalkou… Byli to takovi stari panove. Rekla jsem si, ze je zastavim a oslovim, trochu pohovorime a tak… No a v zaveru jsme zjistily, ze jsou to cesti ambasadori z Rigy 🙂 dali nam sve vizitky a pry mame zajit na kavu, tak snad pristi tyden… Mam rada tyto zvlastni situace…

Takze ted o Stockholmu, hlavnim mestu Svedska. O tomto vyletu uz jsem vedeli od pocatku naseho studijniho pobytu tady, protoze bylo nutne si zabukovat letenky od Ryanairu hodne dopredu, opravdu levne letenky. Je fakt, ze se da do Stockholmu take trajektem, ale to je prekvapive drazsi a trva to vice hodin, no a casu moc nebylo… Bohuzel problemem nizkonakladovych letu je skutecnost, ze mnohdy pristavaji na mensich letistich, casto mnoho kilometru vzdalenych od vetsiho mesta. No tak tomu bylo i v nasem pripade, kdy letadlo pristalo asi 150 Km od Stockholmu a my museli jet 80 minut autobusem pri cene vetsi nez samotny let… Zase jsme museli posouvat cas o hodinku vzad, takze jsem zase byla na chvilku ve stejnem casovem pasmu, jako jste ted Vy 🙂 Nebyly bysme to ale my s Luckou, aby se vylet neobesel bez komplikaci, takze jsme jeste par dni pred odjezdem nemeli zamluvene ubytovani… Ne ze bychom na to snad nemyslely nebo tak, ale mela nas jet velka skupinka lidi, cca 15, no a to je pak tezka domluva, jeden chce levne ubytovani, druhe blizko centra a tak…No domlouvali jsme se a domlouvali, az jsme nakonec nic nemeli… Cekali jsme na ostatni, kteri si pak zabukovali ubytovani bez nas, a tak jsme se ocitli „na ulici“… Obcas je opravdu lepsi myslet jenom na sebe… Ale je zajimave, ze ackoli se clovek dostane do sebehorsi situace, vzdycky se to nejak vyresi, a tak jsme kontaktovali jednoho kluka, ktereho jsme potkali hned v prvnich unorovych dnech v ulicich Rigy. Byl z Cech a tehdy jsme si vymenili kontakty, a tak jsme mu napsaly a ubytovani bylo na svete – na kolejich, zadarmo a hlavne ne zase tak daleko od centra… Cely pobyt jsme vychytali, uz na zacatku jsme se oddelili od velmi line skupinky Italu i od Stefanka. Nase skupinka peti lidi nejdrive zamirila na koleje, kde jsme si ulehcili od vsech vesi a pak jsme vyrazili do ulic… Prosli jsme takovym malym rychlokrokem centrum, nejzajimavejsi pamatky, ale neco jsme si nechali i na druhy den, protoze k veceru vazne hodne prituhlo…

Druheho dne jsme se tak trochu oddelili, my s Luckou jsme se slupinkou mistnich studentu vyrazili do borovych lesu (uz vim, kde IKEA bere drevo 🙂 na grilovacku k jezeru… byla to nahderna cesta, vsude vonela priroda, slunicko svitilo a ptacci zpivali, no co vic si prat… Az jsme se najedly, opet jsme vyrazili do centra Stockholmu najit zbytek nasi skupinku a spolecne jeste neco shlednout… Zacalo ale neuveritelne prset, do toho svitit slunicko, no duh bylo vsude habadej…

No a tohle byl ve zkratce nas pobyt ve Svedsku, velmi kratky, vim, fotky uz jsou zverejnene… pripadne blizsi informace sdelim ustne, ted musim trochu popojet, mam pred sebou jeste mesic psani rest…

Pa navratu ze Stockholmu jsme se s Luckou rozhodly poradne vygruntovat pokoj, neb se v tom neporadku (zase tak hrozne to nebylo) se nedalo uz dele byt… Taky jsme trochu souply nabytkem (srazily postele), ne ze by jsme se az tak moc s Luckou sblizily, ale je tu ted tak vice prostoru. Nechapu, jak jsme tu predtim vubec mohly bez spojenych posteli bydlet !!! 🙂 Viljem nas uvitel veceri, neb se mu asi po nas styskalo. Je to zvlastni, na zacatku clovek nikoho nezna, no a pak tu ma takovou novou „malou rodinku“, tesi se, az ostatni vecer uvidi a tak… Je to ale pekne, proto se mi tu ted libi vice a asi dojde i na slova predchozich studentu, kteri me rikali : „uvidis, ze nakonec se Ti ani nebude chtit odjizdet“… asi meli pravdu, jak je pekne pocasi a skoly uz tolik neni, tak je o zabavu postarano…

 

Komentáře

1  Zbynek | 18. května 2008 v 16:43 | Reagovat

Ahoj, mno koukám, že jsi se rozjela a stíháš své restíky v informovaní nás. Děkuji za vypráfění od Steffankovi. Připomíná mi citát z Červeného trpaslíka:“ Na blbce a německé turisty narazíš všude!“ To jen tak pro zasmátí. Majte se v Poblaltí fajně a někdy v CZE.

2  Hannelka | 19. května 2008 v 20:04 | Reagovat

to Zbynek : jo jo jo, Cerveny trpaslik, zase jsme se k nemu s Luckou vratily a koukame na nej zase od zacatku. Tento druh humoru mi jaksi vyhovuje, zivot se tak da zvladat lepe 😉 No moc nestiham, porad jsem Vas jeste neinformovala o Stockholmu a St Petersburgu, no a dalsich podivnych akcich, treba jak jsem ted ve stredu byla s Luckou na zkousce, hodinu a pul jsme si s ucitelem povidali, no kdyz prislo na otazku znamky, rekl nam, ze si myslel, ze nejsme na zkousce, proc jsme to pry nerekly? No proste jsme tam asi sedely a diskutovaly jen tak ze zajmu, takze jsme odesly beze znamky, ale dneska jsme to napravily a mame osmicky 🙂 Jo a ohledne toho nekdy v CZE…uz brzy brzicko, v Praze budu urcite na Marketine svatbe a asi jeste par dni pred tim… no budu informovat dopredu, neboj…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *